Malorážky Lee Enfield – zbraně Commonwealthu

9. 10. 2019 10:12:01
Krátce před příchodem 20. století přezbrojovaly armády puškami pro moderní náboje plněné nově objeveným druhem střelného prachu. U britských vojsk, a všeobecně ozbrojených sil Commonwealthu, to byly proslavené pušky Lee-Enfield.

Opakovačky Lee-Enfield, které nahradily postarší Lee-Metford, tvořily páteř výzbroje britských expedičních sil v první světové válce. Výborně trénovaná britská pěchota s těmito zbraněni vzbuzovala obdiv i hrůzu u německých protivníků. Britský střelec dokázal z Enfieldky vypálit zhruba 20 mířených ran za minutu. Ti lepší pak dokonce 30 ran. Němečtí vojáci se při útoku na britské zákopové liniie domnívali, že ti “zatracení Britové” po nich pálí z kulometů. Přitom se jednalo “jen” o střelce z pušek střílejících jednu salvu za druhou. V drtivé většině stříleli z pušek označovaných Lee-Enfield SMLE (short magazine lee enfield) No.1. Kratší a odlehčená verze Lee-Enfield se zlepšeným systémem nabíjení byla standartní výzbrojí po celou první světovou válku a stala se vzorem pro všechny ostatní pušky Enfield.

Do druhého světového konfliktu vstupovala vojska Commonwealthu proti nacistickému Německu opět s opakovačkou Lee-Enfield. Zbraně prošly modernizací, ale v základu to pořád byla stará dobrá opakovačka, která v německých řadách dokázala nadělat pořádnou paseku. Během druhé světové války byly opakovací pušky postupně vytlačovány modernějšími zbraněmi a po válce byla v Británii Lee-Enfield nahrazena útočnou puškou. K poslednímu masivnějšímu nasazení opakovací pušky v boji došlo v padesátých letech minulého století v Korejské válce. Puška ovšem patřila mezi velmi přesné zbraně a i když byla vyřazena z běžné výzbroje, v odstřelovačské verzi se udržela až do bojů u Falkland v 80. letech minulého století.

Cvičné malorážky Lee-Enfield

Aby však byl britský pěšák schopen vysoké kadence a přesnosti střelby, musel projít velmi náročným střeleckým kurzem. Důkazem opravdové profesionality vojenského výcviku je rekord střeleckého instruktora seržanta Snoxalla, který dokázal výpalit během jedné minuty 38 ran do terče o průměru 30cm, na vzdálenost téměř 300m!

Onen pověstný trénink, který zaručoval, že každý voják odjede na frontu dokonale střelecky připraven, byl prováděn pomocí cvičných pušek se zmenšenou ráží, ale totožným ovládáním. Ještě před první světovou válkou bylo rozhodnuto upravit množství starých a dosluhujících pušek Lee-Metford a původních dlouhých Lee-Enfield bez označení SMLE. U těchto zbraní byla nahrazena hlaveň a upraven závěr tak, aby bylo možné použít je pro výcvik s náboji ráže .22. Už během války velení rozhodlo o úpravě klasických zbraní SMLE No.1 a nové malorážky byly zavedeny pod označením .22 pattern 1914 short rifles. Sloužily k výcviku nejenom za války, ale ještě dlouho po ní. Dodejme ještě, že ve dvacátých letech byla puška přeoznačena dle tehdejšího vzoru, který pak vydržel až do dnešních dní. Puška dostala officiální značku Rifle No.2.

Všechny opakovačky Lee-Enfield SMLE procházely řadou drobných úprav a armáda postupně doplňovala jednotlivé modely také znakem pro její verzi. U cvičných malorážek je tomu podobně. Existují zbraně označené Rifle No.2 MK I až MK IV, přičemž u některých úprav je uváděna za římskou číslicí ještě hvězdička. Úpravy původních pušek SMLE No.1 byly prováděny i po druhé světové válce a tak se můžeme setkat například s puškou SMLE No.2 MK IV* z roku 1950. Jeden konkrétní dochovaný kus byl vyroben v Novém Jižním Walesu v Austrálii, kde byly tyto cvičné pušky široce využívány. U australských jednotek byla puška SMLE No.2 (tedy úprava původní pušky SMLE NO.1) používána až do roku 1975.

V meziválečném odbobí byly pušky Lee Enfield SMLE upravovány a ve třicátých letech se objevil nový model pod označením SMLE No.4 MK I. Tato zbraň pak byla v roce 1941 vybrána jako standartní výzbroj. K cvičným účelům se ale stále používala upravená verze No.1, tedy malorážka Rifle No.2, nejčastěji MK IV. Až v roce 1944 byla do výzbroje přijata malorážková úprava modelu No.4 s noznačením Rifle No.7 MK I. Její výroba probíhala v letech 1944 až 1946 a krátce byla obnovena ještě v padesátých letech. Každopádně v roce 1947 byla tato puška ve výrobě nahrazena další řadou s označením Rifle No.8, která se na dlouhou dobu stala základním prvkem ve výcviku střelby a vyřazena byla až v roce 2016. Vydržela tak ve výzbroji více než 60 let. Ani to však není poslední cvičná malorážka. Souběžně s osmičkou se vyráběla nejenom původní verze No.2, ale rovněž i puška s označením No.9. Například v roce 1956-57, a ještě v roce 1960, bylo královskému námořnictvu dodáno zhruba 3000 No.9 malorážek.

Z různých značení cvičných Lee-Enfield SMLE se tak trochu motá hlava. Navíc je těžké se v nich orientovat, když jsou všechny druhy těchto pušek používány zároveň a mnohdy i vyráběny ve stejných letech. Je však potřeba si uvědomit, že změny ve výzbroji armád jsou vždy velmi složité a zavádění novinek trvá velmi dlouho. Zároveň pro cvičeného nováčka je jen pramálo důležité, kterou právě drží verzi či model. Všechny malorážky jsou si totiž podobné jako vejce vejci. Zkušené oko by sice našlo rozdíly, ale pro běžného čtenáře je důležité, že se vždy jedná o jednorannou pušku s opakovacím závěrem. Během let se sice experimentovalo se zásobníky, ale pro cvičné účely nejsou důležité a verze se zásobníkem nikdy neměla spolehlivost jednoranné pušky.

Pro takové množství pušek je nesmírně obtížné dohledat rozměry. Po válce se stala nejrozšířenější cvičnou malorážkou puška SMLE No.8 s udávanými rozměry: délka 1014 mm, délka hlavně 589 mm, váha 3692 gramů. Osmička byla vyráběna s klasickou dřevěnou celopažbou a komorována byla, jak jinak, pro náboj .22LR.

Technická specifikace:

ráže: .22LR (5,6mm)
systém: jednoranová - válcový odsuvný závěr
celková délka: 1014mm
délka hlavně: 589mm
váha: 3,7Kg
kapacita zásobníku: 1

Autor: Jaroslav Nedobitý | středa 9.10.2019 10:12 | karma článku: 17.26 | přečteno: 1248x

Další články blogera

Jaroslav Nedobitý

Malorážka Winchester 1903 aneb jak trénovali stíhací piloti

V roce 1914 se rozhořel konflikt, který se zapsal do dějin jako první světová válka. Během čtyř let krvavých bojů se zrodilo úplně nové vojenské odvětví – letecké souboje stíhačů.

30.9.2019 v 8:29 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 884 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Smith & Wesson model 1 – legendarní malorážka

Když v roce 1856 vypršela platnost patentu Samuela Colta, začali pánové Horace Smith a Daniel Wesson přemýšlet nad novým konceptem osobních revolverů. O rok později začali s prodejem legendárního modelu 1.

25.9.2019 v 9:43 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 900 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Cooey 82 a Ross Cadet 1912 – kanadské malorážky

Role kanadských ozbrojených sil během obou světových konfliktů je často opomíjena a neprávem přehlížena. V první i druhé světové válce totiž sehráli vojáci této země nezanedbatelnou roli.

17.9.2019 v 10:32 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 660 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Tadeáš Firla

Je možné odejít z organizace Svědků Jehovových?

Článek je zaměřen pro úzký okruh čtenářů. Řeší otázku, zda je možné odejít ze sekty, konkrétně z organizace Svědků Jehovových? Někteří členové odcházejí, ale platí za to vysokou cenu.

20.10.2019 v 23:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Jana Klenorová

Svetr za pětikilo

Co je v životě to důležitý...? No přece pořádně se oháknout a být nóbl je důležitý. Hlavně nebýt fuj!

20.10.2019 v 20:00 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 238 | Diskuse

Michal Pohanka

Suveréni nebo suteréni? Aneb "Hej, chlape škaredej, nemáš na víno?"

Už ani ti bezdomovci nejsou, co bývali. Dneska nemají vůbec žádnou soudnost! Tuhle na mě jeden před obchoďákem zavolal: "Hej, chlape škaredej, nemáš na víno?" Přitom byl mnohem ošklivější a chudší než já. Strašná doba!

20.10.2019 v 15:04 | Karma článku: 28.45 | Přečteno: 866 | Diskuse

Petr Šimík

Kontrolované pití

Než se pustím do pokračování tématu mé alkoholové závislosti, vidím potřebu rozebrat další fenomén, kontrolované pití. Jde to? Nejde to? Proč se o tom veřejně nemluví? Proč jen slyšíme : Nesmím se napít!!! Už ani kapku!!!!

20.10.2019 v 13:50 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 411 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Když píší blogeři články ze života

tak mám pocit, že jsou na blogu úžasní lidé. I já se dotýkám sem tam politiky, neměla bych, nebaví mě to, protože se automaticky řadím mezi ty "chytrolíny," kteří všechno umí vysvětlit na blogu, kteří mají "pravdu," kteří soudí.

20.10.2019 v 9:03 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 630 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz